Plazmaterapie - plazmalifting
Plazmaterapie zpomaluje stárnutí pokožky a restartuje omlazovací procesy pomocí vlastní plazmy s koncentrovanými krevními destičkami. Růstové faktory v plazmě aktivují kožní buňky a kolagen. Pokožka se zpevní a je odolnější.
VÝHODY
- omlazení pokožky vlastní, přirozenou cestou
- zpevnění povadlé pleti se ztrátou pružnosti
- zvýšení odolnosti pokožky
- prevence a oddálení stárnutí pokožky
- bez rizika alergické reakce
VYUŽITÍ
- kruhy pod očima
- pokožka obličeje, krku a dekoltu
- hřbety rukou
SOUVISEJÍCÍ ZÁKROKY
Co je plazmalifting
Metoda Plazmaliftingu spočívá v aktivaci kožních buněk na základě aplikace vlastní plazmy.
Plazma obsahuje jedinečnou kombinaci vysoce účinných látek - růstové faktory, krevní destičky, bílé krvinky. Po jejím vpravení do pokožky restartuje aktivitu buněk a kolagenu a zároveň regeneruje buňky poškozené. Fungují jako „stavební materiál“ při „opravách“ buněk.
Čím se liší metoda plazmaterapie RegenPlazmou ACR od klasického plazmaliftingu
V obou případech je plazma získávána z vlastní krve pacienta. S pomocí švýcarské technologie RegenPlazma ACR však zůstává až 90% trombocytů aktivních, zatímco u jiného plazmaliftingu se jich podaří zachovat v aktivní formě pouze 40%. Jelikož pro růst buněk je důležitý právě vysoký obsah aktivních trombocytů v plazmě, výsledky plazmaterapie pomocí RegenPlazmy ACR jsou intenzivní a dlouhodobé.
Kolik je třeba ošetření
Procedura by se měla aplikovat ve dvou až třech dávkách, v intervalu od 14 do 20 dnů mezi jednotlivými sezeními. Pokud se tento postup dodrží, výsledek je vidět po 2 - 3 týdnech a přetrvá 8 - 12 měsíců v závislosti na typu pleti, stavu kůže a životním stylu.
Čím se liší výplně kyselinou hyaluronovou od plazmaliftingu
Plazma není náhrada výplní na bázi kyseliny hyaluronové, nedodává objem, ale díky aktivaci kožních buněk dochází k celkové regeneraci pokožky a přirozenému liftingovému efektu pomocí vlastních buněk. Hlavní efekt plazmaliftingu spočívá ve zpevnění a regeneraci vybraných partií.
Z našeho blogu:
Menopauza a pleť po padesátce
V období přechodu prochází ženské tělo celou řadou změn. Včetně pokožky, která vlivem úby...
Přečíst víceNa co se ptáte
Jak probíhá zákrok plazmalifting
Plazmaterapii je nutno provádět za aseptických podmínek. Pacientovi je proveden odběr 8 - 20 ml krve do speciálních zkumavek. Po odstředění krve v centrifuze jsou získány dvě formy plazmy s krevními destičkami:
1. část tekutá - je aplikována do pokožky formou mezoterapie nebo jemnými kanylami (drobnými vpichy je aplikována plazma do podkoží s výslednou intenzivní revitalizací pokožky)
2. část gelovitá - využívá se k vyplnění vrásek
Rekonvalescence je minimální. Místa vpichů jsou po ošetření mírně začervenalá, ojediněle mohou vzniknout drobné modřinky. Druhý den po zákroku je možné se zařadit běžně do pracovního procesu. Make-upem lze překrýt přechodné začervenání a modřinky. Vhodné je vyvarovat se slunečnímu záření asi týden po ošetření. Zákrok je téměř bezbolestný, protože na ošetřovanou oblast je předem nanesena anestetická mast.
Pro koho je plazmalifting vhodný
Plazmalifting zmírňuje první vrásky, zvláčňuje suchou pokožku, potlačuje nažloutlý tón pleti. Zákrok lze využít rovněž jako prevenci proti předčasnému stárnutí pokožky při nadměrném slunění.
Plazmaterapie je vysoce účinná nejen k regeneraci pleti, ale i při nadměrném padání vlasů. Využití vlastní plazmy je bez rizika i pro alergiky nebo osoby s velmi citlivou pokožkou.
Pro koho není plazmalifitng doporučen
Zákrok by neměl být prováděn osobám s poruchou srážlivosti krve, užívající léky na ředění krve, prodělávající infekční onemocnění, či se zánětem pokožky v místě zákroku. Přibližně 48 hodin před zákrokem je doporučeno vysadit antirevmatika (Brufen, Ibalgin, Surgam, Aulin, Diclofenac) z důvodu možného snížení účinku krevních destiček obsažených v plazmě.
Kde lze využít plazmaterapii
Účinky plazmy bohaté na růstové faktory byly poprvé využity v medicíně v roce 1997, ve stomatologii pro zahuštění kostní tkáně k podpoření hojení zubních implantátů. Dnes se využívají také ve sportovní medicíně (hojení zánětů šlach, kloubů), při hojení chronických ran (bércové vředy, dekubity, diabetická noha) či v korektivní chirurgii. V estetické dermatologii využili tuto metodu v roce 2006 lékaři z Japonska.